Už jako malí jsme slýchali, jak je důležité snídat. A něco na tom je. Ukazuje se, že vynechání jídla na začátku dne může negativně ovlivnit fungování našeho těla. A to na jeho klíčových úrovních.
Můžeme se setkat se spoustou informací, že půst může mít blahodárný vliv na naše zdraví. A skutečně existuje spousta důkazů o prospěšnosti půstu. I zde se však vyplatí naslouchat hlasu rozumu, protože tento vliv nemusí být vždy tak pozitivní, jak bychom si přáli. To platí zejména pro zvýšené riziko srdečních onemocnění, které je zase důsledkem oslabeného imunitního systému.
Vynechání jídla může mít vážné následky
Vědci chtějí lépe porozumět tomu, jak půst – od relativně krátkého několikahodinového půstu až po těžší 24hodinový půst – ovlivňuje imunitní systém. Za tímto účelem provedli výzkum na myších.
Zúčastnění hlodavci byli rozděleni do dvou skupin. První z nich dostali snídani jako obvykle hned po probuzení a je to největší jídlo, které během dne sní. Druhé skupině naopak snídaně nepodávala. Zároveň jim byly odebrány vzorky krve: na začátku dne, poté po 4 hodinách a po 8 hodinách.
Rozdíly mezi krví hladových a sytých myší se ukázaly být značné. Týkaly se především množství monocytů, tedy bílých krvinek produkovaných kostní dření, které hrají v našem těle nesmírně důležitou roli: od boje s infekcemi až po boj s rakovinou.
Hlad může ovlivnit fungování imunitních buněk
Na samém začátku experimentu bylo množství monocytů v krvi myší v obou skupinách samozřejmě srovnatelné. Krevní test provedený po 4 hodinách však ukázal, že v případě myší, které nesnídaly, až 90 procent. monocyty jednoduše zmizely z jejich krevního oběhu. Takže dopad se ukázal být drastický. Ale po 8 hodinách jejich hladina klesla ještě více. Na druhou stranu u krmených myší nebyl pozorován žádný pokles počtu monocytů v krvi.
Co se ale stalo s monocyty u „hladových“ myší? No, vrátili se do kostní dřeně, aby se tam uložili k zimnímu spánku. Zároveň se snížila produkce nových monocytů. Ti stávající se zase začali chovat jinak než dříve. Především se prodloužila jejich délka života. Něco ještě překvapivějšího se stalo, když vědci konečně po 24 hodinách dali myším jídlo.
Inu, o modifikovaných monocytech dosud ukrytých v kostní dřeni se dá říci, že se vlnově vrátily zpět do krevního oběhu. Jejich účinek na organismus myší se však výrazně změnil. Protože místo aby je chránily před infekcemi, staly se samy problémem, protože se proměnily ve zdroj zánětu.
Čím jsou všechny tyto reakce způsobeny? Podle vědců byla jejich studie první, která prokázala existenci vztahu mezi fungováním mozku a působením imunitních buněk. Bylo zjištěno, že určité oblasti mozku kontrolují chování monocytů během a po půstu.